Úrazové pojištění zaměstnanců

Úrazové pojištění zaměstnanců

Kde jsem pojištěn?

Přeshraniční pracovníci jsou povinně pojištěni prostřednictvím svých zaměstnavatelů v zemi zaměstnání. Výjimku tvoří vyslaní zaměstnanci, kteří jsou pojištěni prostřednictvím svých zaměstnavatelů v zemi původu. Pojistné v každém případě platí zaměstnavatel. Uznávání pojistných událostí a výše peněžitých dávek se řídí předpisy platnými v zemi zaměstnání. Co se týká věcných dávek (např. lékařské péče), máte na ně nárok podle právních předpisů v zemi svého bydliště, tj. péče může být poskytována v místě bydliště.

 

Úrazové pojištění zaměstnanců v Polsku

Kdo je pojištěn?

Povinně pojištěny jsou všechny osoby, které se povinně účastní sociálního zabezpečení. Dobrovolně pojištěny jsou (na základě žádosti) mj. ostatní osoby, které vykonávají domácí práci (praca nakładcza) nebo jsou agenturními zaměstnanci nebo vykonávají práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo na základě občanskoprávní smlouvy o poskytování služeb.

Co je předmětem pojištění?

Pojištěny jsou pracovní úrazy a nemoci z povolání. Na úrazy, které se zaměstnancům přihodily cestou do zaměstnání a zpět, se vztahuje nemocenské pojištění, resp. invalidní důchodové pojištění.

Na co musím dbát?

Každý pracovní úraz je potřeba bez zbytečného odkladu nahlásit zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho musí nahlásit příslušnému oblastnímu inspektoru a zřídit úrazovou komisi za účelem prozkoumání okolností a příčin pracovního úrazu. Komise vyhotoví záznam o úrazu. Postižený zaměstnanec nebo základní odborová organizace anebo v případě smrtelného úrazu oprávněný rodinný příslušník postiženého zaměstnance může podat k příslušnému obvodnímu soudu (sąd rejonowy) určovací žalobu na potvrzení a opravu zápisu.

Které dávky jsou poskytovány z úrazového pojištění zaměstnanců?

Jednorázové odškodné z důvodu pracovního úrazu: Toto odškodné pojištěnci náleží, když následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání utrpěl trvalou nebo dlouhodobou škodu na zdraví. Za trvalou škodu na zdraví se považuje takové narušení stavu organizmu, které způsobilo tělesné postižení bez vyhlídky na zlepšení. Za dlouhodobou škodu na zdraví se považuje takové narušení stavu organizmu, které způsobilo tělesné postižení na dobu delší než 6 měsíců, přičemž existují vyhlídky na zlepšení stavu.

Výše odškodného je závislá na stupni zdravotního postižení potvrzeného posudkovým lékařem nebo lékařskou komisí Správy sociálního zabezpečení ZUS. V současnosti se poškozenému vyplácí odškodné ve výši 854 PLN za každé procento trvalé nebo dlouhodobé škody na zdraví (obdoba snížení pracovní schopnosti). Pojištěnci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání úplně ztratil pracovní schopnost a je zcela závislý na pomoci jiných osob, přísluší jednorázové odškodné ve výši 14 950 PLN.

Náhrada za ztrátu výdělku (vyrovnávací příplatek): Nárok na vyrovnávací příplatek mají pouze pojištění zaměstnanci. Příplatek obdrží ti zaměstnanci, u nichž došlo k poklesu jejich výdělku z důvodu rehabilitace. Kromě toho vyrovnávací příplatek přísluší zaměstnancům, které zaměstnavatel z důvodu změněného zdravotního stavu přeložil na jiné místo, které si vyžaduje jinou kvalifikaci. O potřebnosti pracovní rehabilitace rozhoduje lékař vojvodského střediska pracovního lékařství nebo posudkový lékař Správy sociálního zabezpečení ZUS. Náhrada za ztrátu výdělku se poskytuje pouze po dobu trvání pracovní rehabilitace, avšak nejdéle 24 měsíců. Nárok na náhradu za ztrátu výdělku zaniká ukončením pracovní rehabilitace a převedením na jiné místo, nebo když na základě zdravotního stavu zaměstnance zanikla potřeba dalších rehabilitačních opatření. Výše náhrady za ztrátu výdělku se stanovuje jako rozdíl mezi průměrným měsíčním výdělkem v období předcházejících 12 kalendářních měsíců a výší měsíčního výdělku za práci vykonávanou za podmínek pracovní rehabilitace.

Rehabilitační dávky: Rehabilitace obvykle začíná po vyčerpání nároku na nemocenské, ale může začít také v období 6 měsíců od vzniku invalidity. Během doby rehabilitace se vyplácí rehabilitační dávka, a to až po dobu 12 měsíců, pokud nadále trvá invalidita. Léčebná rehabilitace probíhá především ve vlastních rehabilitačních střediscích a zařízeních rolnické sociální pojišťovny KRUS. Jejich cílem je předcházet případům snížené pracovní schopnosti z důvodu práce v zemědělství a obnovit pracovní schopnost postižených do takové míry, která by jim umožnila další výkon práce.

Nemocenské: Nárok na nemocenské mají pojištěnci, kteří jsou dočasně práce neschopní z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nemocenské se vyplácí od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nezávisle na tom, jak dlouhá byla předchozí účast pojištěnce na úrazovém pojištění. Výše dávky činí 100 % vyměřovacího základu.

Úrazová renta náleží pojištěncům, kteří následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání ztratili schopnost vykonávat výdělečnou činnost. Pojištěnci, u nichž byla potvrzena účelnost rekvalifikace, potřebné z důvodu dočasné pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání pracovní obdrží tzv. rekvalifikační rentu.

Pozůstalostní renta: Pozůstalostní renta náleží oprávněným rodinným příslušníkům zemřelého, kterému už byl v době úmrtí přiznán starobní důchod (vč. překlenovacího důchodu) nebo invalidní důchod anebo který v době úmrtí splňoval předpoklady pro přiznání některé z těchto dávek. Při posuzování nároku na přiznání renty se vychází z předpokladu, že zemřelý byl plně invalidní. Pozůstalostní renta přísluší také oprávněným rodinným příslušníkům osoby, která v době úmrtí pobírala předdůchodový přídavek, resp. předdůchodové dávky. V tom případě se vychází z předpokladu, že zemřelý splňoval podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu.

Nárok na pozůstalostní rentu mají:

  • vlastní děti,
  • děti manžela nebo manželky,
  • osvojené děti do dosažení 16 let věku, nebo do dosažení 25 let věku, pokud ještě studují nebo absolvují vzdělání, nebo bez ohledu na jejich věk, pokud se staly plně invalidními před dosažením věku 16 let nebo, pokud ještě studovali, před dosažením věku 25 let. Pokud dítě zemřelého dosáhlo věku 25 let v průběhu posledního ročníku vysokoškolského studia, prodlužuje se nárok na důchod do konce studijního roku. Pozůstalým nevzniká nárok na pozůstalostní důchod z kapitálového pilíře důchodového pojištění (tj. z otevřeného penzijního fondu OPF).

Pozůstalostní renta se vyplácí v této výši:

  • pro jednu oprávněnou osobu: 85 % dávky, která by náležela zemřelému zaměstnanci,
  • pro dvě oprávněné osoby: 90 % dávky, která by náležela zemřelému zaměstnanci,
  • pro tři a více osob: 95 % dávky, která by náležela zemřelému zaměstnanci.

Minimální částka pozůstalostní renty z úrazového pojištění zaměstnanců činí 120 % částky minimálního pozůstalostního důchodu. Všem oprávněným členům rodiny přísluší jedna úhrnná pozůstalostní renta. Je-li oprávněnou osobou úplný sirotek, má nárok na příspěvek pro úplné sirotky.