Důchodové pojištění

Důchodové pojištění

Kde mi vzniká povinná účast na pojištění?

Pro přeshraniční pracovníky zásadně platí povinná účast na pojištění v zemi zaměstnání.

Od kterého státu obdržím svůj důchod?

Důchodci obdrží důchod ze všech států, v nichž platili příspěvky (pojistné) déle než jeden rok. Z každého z těchto států obdrží dílčí část důchodu, pro jejíž výpočet jsou základem odvedené příspěvky a doby pojištění v dané zemi.

Pokud byl pojištěnec v některém státě pojištěn po dobu kratší než 12 měsíců, pak se tato doba pojištění zohlední při přiznání nároku na důchod v místě jeho bydliště nebo v jiné zemi, v níž byl pojištěn déle.

Pro každou dílčí část důchodu platí předpoklady pro přiznání nároku na důchod toho státu, jehož nositel důchodového pojištění důchod poskytuje. Pokud např. pojištěnec bydlí v Polsku a kromě nároku na polský důchod uplatňuje nárok na dílčí část důchodu z Německa, musí dosáhnout důchodový věk a čekací dobu (minimální dobu pojištění) platnou pro získání nároku na důchod v Německu.

Není-li splněna podmínka doby pojištění zahrnutím všech dob pojištění v dané zemi, mohou se spočítat doby pojištění z různých zemí, aby byl nárok na důchod odůvodněný.

Podmínkou pro přiznání nároku je podání žádosti o důchod příslušnému nositeli důchodového pojištění v místě bydliště, a to 3 až 4 měsíce předem. Tento nositel důchodového pojištění zahájí správní řízení s nositeli důchodového pojištění těch států, v nichž byl pojištěnec uplatňující nárok pojištěn.

Formuláře: formuláře řady P – pro oblast důchodů (pensions)

Důchodové pojištění v České republice

Povinné zákonné důchodové pojištění je solidární, průběžně financované pojištění a zahrnuje starobní, invalidní a pozůstalostní (vdovské/vdovecké a sirotčí) důchody. V souvislosti s důchodovou reformou došlo k navýšení důchodového věku a k jeho sjednocení pro ženy a muže. Navíc byl zaveden druhý kapitálový pilíř, který však byl k 31. 12. 2015 opět zrušen. Takzvaný třetí pilíř důchodového pojištění tvoří soukromé, státem podporované doplňkové penzijní spoření (a dřívější penzijní připojištění).

Jaké jsou předpoklady pro vznik nároku na důchod?

Podle dřívější úpravy se důchodový věk stanovoval zvlášť pro ženy a pro muže, pro ženy navíc závisle na počtu vychovaných dětí.

Dle aktuální úpravy se bude důchodový věk pro ženy i muže dále zvyšovat a mimoto dojde k jeho sjednocení. K jeho sjednocení dojde poprvé u pojištěnců narozených v r. 1971, u nichž pak důchodový věk bude činit 65 let. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. 1. 2018.)

Nárok na starobní důchod mají pojištěnci, kteří získali potřebnou dobu pojištění nejméně 34 let (2018) a dosáhli věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nebo kteří získali dobu pojištění nejméně 20 let a dosáhli aspoň věku o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození. Doba pojištění potřebná pro vznik nároku na důchod při dosažení řádného důchodového věku se postupně prodlužuje, a to vždy o jeden rok za každý kalendářní rok až do roku 2019 (doba pojištění v trvání 35 let místo aktuálních 34 let).

Předčasný starobního důchod: Pojištěnec má nárok na předčasný (trvale krácený) starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění pro nárok na řádný starobní důchod a pokud dosáhl věku alespoň 60 let a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 5 let, pokud zároveň jeho zákonný důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo nejdříve o 3 roky dříve před dosažením důchodového věku, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let.

Invalidní důchod: Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže se stal invalidním následkem pracovního úrazu, nebo se stal invalidním a získal potřebnou dobu pojištění.

Existují 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně; nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, o invaliditu druhého stupně; nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Sirotčí důchod: Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel) dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu.

Vdovský a vdovecký důchod: Nárok na vdovský/vdovecký důchod má vdova/vdovec, pokud zemřelý manžel nebo zemřelá manželka byl/-a poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnil/-a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel/-a následkem pracovního úrazu. Vdovský/vdovecký důchod zásadně náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela/manželky, za určitých stanovených podmínek i po uplynutí této doby.

Veškeré informace o důchodech v České republice vám poskytne Česká správa sociálního zabezpečení (www.cssz.cz).

Zdaňují se důchody?

Důchody a penze se až do výše 36násobku minimální mzdy (2018: 439 200 Kč) nezdaňují. Jednorázové příspěvky důchodcům rovněž nepodléhají dani z příjmů.

Jak se provádí výpočet důchodu?

Stěžejními faktory pro výši důchodu jsou průměrný výdělek a doba pojištění.

Důchod se skládá ze dvou složek:

  1. základní výměra: v r. 2018 částka ve výši 2 700 Kč měsíčně (9 % průměrné mzdy);
  2. procentní výměra: složka závislá na rozhodném příjmu pojištěnce, jejíž výše se stanovuje podle výpočtového základu a získané doby pojištění v letech, a to za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně, nejméně však 770 Kč měsíčně (platí pro starobní důchod). Výpočet procentní výměry se mění podle druhu důchodu.

Osobní vyměřovací základ se stanovuje na základě průměrného hrubého měsíčního výdělku od kalendářního roku, v němž pojištěnec dosáhl věku 19 let. Výpočtový základ se stanoví redukcí osobního vyměřovacího základu tak, že částka do 1. redukční hranice (44 % průměrné mzdy; 2018: 13 191 Kč) náleží v plné výši, z částky nad 1. do 2. redukční hranice (400 % průměrné mzdy; 2018: 119 916 Kč) náleží 26 % a k částce nad 2. redukční hranicí se nepřihlíží.

Upozornění:

  • Období před r. 1986 se do rozhodného období až na určité výjimky nezahrnuje.
  • Aby se zamezilo negativnímu dopadu budoucího prodlouženého rozhodného období, bude studium po dobu prvních 6 let po dosažení věku 18 let vyloučenou dobou.

Předčasný starobní důchod: Krácení procentní výměry o 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů před dosažením důchodového věku za období prvních 720 kalendářních dnů a o 1,5 % za období od 721. kalendářního dne. Toto krácení je trvalé a platí i po dosažení normálního důchodového věku.

Odložený starobní důchod: Výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod a po vzniku nároku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Pokud pojištěnec nadále vykonává výdělečnou činnost a pobírá přitom starobní důchod ve výši poloviny, zvýší se mu procentní výměra za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Pokud pojištěnec během výkonu pobírá starobní důchod v plné výši, zvýší se mu procentní výměra za každých 360 kalendářních dnů o 0,4 % výpočtového základu.

Výdělečná činnost a pobírání důchodu

  • Starobní důchod: Kumulace s příjmy z výdělečné činnosti je možná bez omezení.
  • U starobních důchodů před dosažením důchodového věku nejsou povoleny žádné příjmy z výdělečné činnosti.
  • Na poživatele invalidních důchodů se nevztahuje žádné omezení příjmů z výdělečné činnosti.

Zvyšování (valorizace) důchodů

Probíhá závisle na růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen domácností a indexu růstu reálné mzdy. U důchodů přiznaných před 1. lednem 2018 se od roku 2018 zvyšuje základní výměra o 150 Kč a procentní výměra o 3,5 %.

Jako mimořádné opatření je zásadně možný také jednorázový příspěvek důchodcům. Na rok 2018 se ale žádná mimořádná jednorázová platba nepřipravuje.