Důchodové pojištění

Důchodové pojištění

Kde mi vzniká povinná účast na pojištění?

Pro přeshraniční pracovníky zásadně platí povinná účast na pojištění v zemi zaměstnání.

Od kterého státu obdržím svůj důchod?

Důchodci obdrží důchod ze všech států, v nichž platili příspěvky (pojistné) déle než jeden rok. Z každého z těchto států obdrží dílčí část důchodu, pro jejíž výpočet jsou základem odvedené příspěvky a doby pojištění v dané zemi.

Pokud byl pojištěnec v některém státě pojištěn po dobu kratší než 12 měsíců, pak se tato doba pojištění zohlední při přiznání nároku na důchod v místě jeho bydliště nebo v jiné zemi, v níž byl pojištěn déle.

Pro každou dílčí část důchodu platí předpoklady pro přiznání nároku na důchod toho státu, jehož nositel důchodového pojištění důchod poskytuje. Pokud např. pojištěnec bydlí v Polsku a kromě nároku na polský důchod uplatňuje nárok na dílčí část důchodu z Německa, musí dosáhnout důchodový věk a čekací dobu (minimální dobu pojištění) platnou pro získání nároku na důchod v Německu.

Není-li splněna podmínka doby pojištění zahrnutím všech dob pojištění v dané zemi, mohou se spočítat doby pojištění z různých zemí, aby byl nárok na důchod odůvodněný.

Podmínkou pro přiznání nároku je podání žádosti o důchod příslušnému nositeli důchodového pojištění v místě bydliště, a to 3 až 4 měsíce předem. Tento nositel důchodového pojištění zahájí správní řízení s nositeli důchodového pojištění těch států, v nichž byl pojištěnec uplatňující nárok pojištěn.

Formuláře: formuláře řady P – pro oblast důchodů (pensions)

 

Důchodové pojištění v Polsku

Jaké jsou předpoklady pro vznik nároku na důchod?

Od 1. října 2017 mohou ženy odejít do důchodu ve věku 60 let a muži ve věku 65 let.

Od roku 1999 funguje důchodový systém podle principu, že každý dostane ve stáří tolik, kolik zaplatil do systému. Pokud by byla výše starobního důchodu vypočtená z příspěvků nižší, než je minimální důchod (2018: 1 029,80 PLN), uhradí vzniklý rozdíl stát. Nárok na doplacení rozdílu mají pouze ženy s dobou pojištění nejméně 20 let a muži s dobou pojištění nejméně 25 let.

Reforma důchodového systému:

Na všechny osoby narozené po 31. prosinci 1968 nebo na osoby narozené v letech 1949 až 1968, které přešly do nového systému, se vztahuje reformovaný důchodový systém. Odváděné příspěvky se dělí: větší část nadále je nadále směřována do průběžně financovaného systému spravovaného Správou sociálního zabezpečení (ZUS), zatímco menší část (2,92 % vyměřovacího základu) je směřována do otevřeného penzijního fondu (OPF), který tyto prostředky (kapitál) investuje. Výše budoucích starobních důchodů tudíž bude zčásti záviset na situaci na finančních trzích. Den odchodu do důchodu je na individuálním rozhodnutí pojištěnce, pokud dosáhl požadovaného minimálního věku, nezávisle na tom, zdali se jedná o ženu nebo muže.

Zaměstnancům narozeným po 31. prosinci 1948, kteří vykonávali činnosti za zvláštních podmínek nebo činnosti zvláštního druhu, náleží podle zákona o překlenovacích důchodech ze dne 19. prosince 2008 překlenovací důchod.

Předčasný starobní důchod: Za určitých podmínek je možné čerpat starobní důchod před dosažením důchodového věku.

Zdaňují se důchody?

Důchody jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.

Jak se provádí výpočet starobního důchodu?

U osob narozených po 31. prosinci 1948 bude starobní důchod sestávat ze dvou pilířů:

  • První pilíř bude vyplácen Správou sociálního zabezpečení ZUS. Výše starobního důchodu z tohoto pilíře se stanoví tak, že se výpočtový základ vydělí hodnotou naděje dožití (střední délky života) osob v důchodovém věku, který je také důchodovým věkem pojištěnce. Výpočtový základ tvoří částka nashromážděná na individuálním účtu (kontě) pojištěnce, adekvátně navýšená v závislosti na ročním zvyšování (valorizaci) důchodů na základě indexu cen.
  • Při výpočtu druhé části starobního důchodu vypláceného z otevřeného penzijního fondu (2. pilíř) se postupuje tak, že prostředky nashromážděné na individuálním účtu člena OPF (a investované po celou dobu pojištění) se vydělí hodnotou naděje dožití (střední délky života) osob v důchodovém věku, který je také důchodovým věkem pojištěnce.

Jak se provádí výpočet invalidního důchodu?

Rozhodujícími faktory pro stanovení výše důchodu jsou:

  • rozhodný výdělek,
  • doba pojištění v letech,
  • rozsah (stupeň) invalidity a
  • základní výměra.

Částečný invalidní důchod činí 75 % plného invalidního důchodu. I v případech, když postižený utrpěl značnou ztrátu výdělku z důvodu těžkého zranění, má nárok pouze na část plného invalidního důchodu.

Minimální důchod činí:

  • při plné invaliditě: 1 000 PLN (od 1. 3. 2018: 1 029,80 PLN) měsíčně,
  • při částečné invaliditě: 750 PLN (od 1. 3. 2018: 772,35 PLN) měsíčně.

Sociální důchod podle zákona o sociálních důchodech ze dne 27. 6. 2003: dospělí (od 18 let), a osoby, jejichž invalidita vznikla před dosažením věku 18 let (resp. 25 let u studentů denního studia), obdrží paušální dávku ve výši 84 % minimálního důchodu stanoveného pro plnou invaliditu.

Výdělečná činnost a pobírání důchodu

U invalidních důchodů a předčasných starobních důchodů se pozastaví jejich výplata nebo budou dočasně kráceny, pokud příjemce dosáhne příjmy z výdělečné činnosti překračující 130 % / 70 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

Zvyšování (valorizace) důchodů

Pravidelná valorizace důchodů k 1. březnu každého roku.