Opatření v případě nemoci v Polsku

Co mi přísluší v případě nemoci?

Náhrada mzdy nebo platu náleží zaměstnanci za dobu dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo nařízené karantény v případě nakažlivých nemocí v celkové délce trvání nejdéle 33 dnů za kalendářní rok, resp. u zaměstnanců, kteří už dovršili věku 50 let, v délce nanejvýš 14 dnů za kalendářní rok.

Výše náhrady mzdy nebo platu se stanovuje na základě vyměřovacího základu za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem dočasné pracovní neschopnosti, a činí:

  • 80 % vyměřovacího základu (přičemž právní předpisy platné u konkrétního zaměstnavatele mohou stanovit také vyšší náhradu),
  • 100 % vyměřovacího základu, pokud byla dočasná pracovní neschopnost způsobena úrazem na cestě do práce nebo zpět, nebo nemocí během těhotenství,
  • 100 % vyměřovacího základu, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla z důvodu nezbytného lékařského vyšetření možného dárce tkáně nebo orgánu anebo v důsledku zákroku při odběru tkáně nebo orgánu.

Nárok na náhradu mzdy nebo platu získají zaměstnanci, kteří se účastní nemocenského pojištění, po uplynutí minimální doby nepřetržité účasti na pojištění (čekací doby) v trvání 30 dní. Ohledně nemocenského poskytovaného z nemocenského pojištění viz informace k sociálnímu zabezpečení.

Jaký mám nárok na dovolenou?

Délka dovolené na zotavenou zaměstnance pracujícího na stanovenou plnou pracovní dobu činí za kalendářní rok:

  • 20 dnů, pokud se jedná o zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele méně než 10 let,
  • 26 dnů, pokud se jedná o zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele nejméně 10 let.

Zaměstnanec, který poprvé nastoupí do zaměstnání, získává v kalendářním roce svého nástupu do zaměstnání nárok na dovolenou ve výši 1/12 dovolené za kalendářní rok za každý odpracovaný měsíc.

Délka dovolené zaměstnance pracujícího na kratší pracovní dobu je přiměřeně kratší podle podílu jeho pracovní doby na stanovené (plné) pracovní době. Na žádost zaměstnance je možné dovolenou rozdělit. V tom případě však nejméně jedna část dovolené nesmí být kratší než 14 dnů po sobě jsoucích.

Náhrada mzdy nebo platu za dobu čerpání dovolené: Za dobu dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.