Sociální zabezpečení

  • Sociální zabezpečení v Německu, v Polsku, v Česku

Nástup do zaměstnání v sousedním státě je spojen s mnoha otázkami ohledně zdravotního pojištění, příspěvků na děti, důchodového pojištění či úrazového pojištění zaměstnanců. Platí to zejména pro přeshraniční pracovníky, kteří pracují v jedné zemi a bydlí v jiné zemi. Kde platím pojistné? Ve které zemi mohu jít k lékaři v případě nemoci? Které dávky obdržím já či moje rodina v místě bydliště? Jedná se o typické otázky v souvislosti se sociálním pojištěním a je důležité znát svá práva a také je vymáhat. Na této stránce jsou stručně a konkrétně zodpovězeny nejdůležitější otázky.

Kdo je přeshraničním pracovníkem?

Přeshraniční pracovník je osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v jiném členském státě, než je stát bydliště, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně (nařízení (ES) č. 883/2004). Další text se bude věnovat jen zaměstnaným osobám, nikoliv OSVČ.

Upozornění: Kromě této definice přeshraničních pracovníků obsahují některé dvoustranné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění také daňové definice tohoto pojmu, resp. ustanovení o výjimkách, podle nichž se na přeshraniční pracovníky za určitých předpokladů vztahuje daňová povinnost v zemi bydliště. Dvoustranné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Německem, Polskem a Českou republikou tato zvláštní ustanovení neobsahují.

 

Kde jsou pojištěni přeshraniční pracovníci?

Přeshraniční pracovníci jsou zásadně pojištěni ve státě, v němž vykonávají práci. I v případě krátkodobých pracovních pobytů je proto nezbytná účast na systému sociálního pojištění v zemi zaměstnání. Obecně tudíž platí, že pojistné je odváděno do systémů sociálního zabezpečení v místě výkonu práce.

Čerpání dávek (vč. zdravotní péče apod.) je ale částečně možné také v místě bydliště. Podrobnější informace se dozvíte v následujících bodech.

Podle předpisů Společenství platí zásada, že přeshraniční pracovníci (pendleři) nesmějí být v otázkách sociálního zabezpečení znevýhodňováni vůči ostatním zaměstnancům, kteří bydlí a pracují ve stejném státě.

UPOZORNĚNÍ: Evropská komise předložila návrh změn týkajících se koordinace systémů sociálního zabezpečení, který se v současnosti projednává. Výše uvedená zásadní pravidla však zůstávají nadále v platnosti. V průběhu roku 2018 by ale mohlo v detailu dojít k určitým změnám.

Platí to zejména pro pojištění pro případ nezaměstnanosti. Zde byly navrženy dvě změny, které se však ještě projednávají.

Délka možného pobytu v zahraničí za účelem hledání zaměstnání při současném pobírání dávek v nezaměstnanosti se má prodloužit z nynějších tří měsíců na šest měsíců. Na žádost lze tuto dobu prodloužit.

Ohledně vyplácení podpory v nezaměstnanosti pro přeshraniční pracovníky v současnosti platí, že v případě nezaměstnanosti je pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti příslušný úřad práce v místě bydliště.

V budoucnosti má podporu v nezaměstnanosti vyplácet úřad práce příslušný v posledním místě zaměstnání, tj. v tom místě, kde bylo placeno pojistné na pojištění pro případ nezaměstnanosti. Ovšem platí to pouze v případě, pokud přeshraniční pracovník v daném místě pracoval nejméně 12 měsíců. V případě kratší doby trvání zaměstnání bude i nadále příslušný úřad práce v místě bydliště.

O změnách budeme informovat na této stránce.

Co patří k systému sociálního zabezpečení v České republice?

Základní principy

Systém povinného sociálního zabezpečení pro zaměstnance s dávkami závislými na příjmu. U OSVČ existuje možnost dobrovolného pojištění.

Poznámka: V užším smyslu patří k sociálnímu zabezpečení v České republice jen důchodové a nemocenské pojištění. Příspěvky na státní politiku zaměstnanosti („pojištění pro případ nezaměstnanosti”) jsou však odváděny spolu s příspěvky na sociální zabezpečení. Veřejné zdravotní pojištění (v užším smyslu, závisle na výkladu pojmů) v ČR nepatří k sociálnímu zabezpečení.

Sociální zabezpečení

Zaměstnanci

Zaměstnavatelé

Důchodové pojištění

6,5 %

21,5 %

Nemocenské pojištění

0,0 %

2,3 %

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

0,0 %

1,2 %

Zdravotní pojištění

4,5 %

9,0 %

Ilustrační příklad: Výše odváděného pojistného na zdravotní pojištění činí pro zaměstnance 4,5 % a pro zaměstnavatele 9,0 % (tj. celkem 13,5 %) vyměřovacího základu (hrubého příjmu).

Další upozornění:

  • Maximálním vyměřovacím základem pro pojistné na sociální zabezpečení (tj. důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (pro rok 2018: 1 438 992 Kč).
  • Maximální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění byl zrušen. Pojistné je tedy vždy odváděno ze skutečně vyplacených příjmů.
  • Pro zaměstnání malého rozsahu, u nichž je sjednaná nebo skutečně vyplacená částka započitatelného příjmu v daném kalendářním měsíci nižší než 2 500 Kč, nebo pro dohody o provedení práce se započitatelným příjmem v daném kalendářním měsíci ve výši max. 10 000 Kč, platí výjimka z povinné účasti na nemocenském pojištění.