Sociální zabezpečení

Kde jsou pojištěni přeshraniční pracovníci?

Přeshraniční pracovníci jsou zásadně pojištěni ve státě, v němž vykonávají práci. I v případě krátkodobých pracovních pobytů je proto nezbytná účast na systému sociálního pojištění v zemi zaměstnání. Jedinou podstatnou výjimkou z této povinné účasti je vysílání pracovníků, při němž zaměstnavatel dočasně vysílá své zaměstnance na účet vysílající firmy do zahraničí, aby tam pro něj po omezenou dobu vykonávali práci. V tomto případě zůstává nadále zachována příslušnost k systému sociálního pojištění vysílajícího státu, pokud délka vyslání nepřekročí 24 měsíců. Jinak se nelze vyhnout povinné účasti na sociálním pojištění v zemi zaměstnání. V tom případě jsou příspěvky na systém sociálního zabezpečení odváděny v místě výkonu práce.

Čerpání dávek je ale částečně možné také v místě bydliště. Podrobnější informace se dozvíte v této brožuře.

Podle předpisů Společenství platí zásada, že přeshraniční pracovníci (pendleři) nesmějí být v otázkách sociálního zabezpečení znevýhodňováni vůči ostatním zaměstnancům, kteří bydlí a pracují ve stejném státě.

UPOZORNĚNÍ: Evropská komise předložila návrh změn týkajících se koordinace systémů sociálního zabezpečení, který se v současnosti projednává. Výše uvedená zásadní pravidla však nadále zůstávají v platnosti. V průběhu roku 2017 by však mohlo v detailu dojít ke změnám ve srovnání s informacemi obsaženými v této brožuře. 

Platí to zejména pro pojištění pro případ nezaměstnanosti, kde byly navrženy dvě změny, které se však ještě projednávají.

Délka možného pobytu v zahraničí za účelem hledání zaměstnání při současném pobírání dávek v nezaměstnanosti se má prodloužit z nynějších tří měsíců na šest měsíců. Na žádost lze tuto dobu prodloužit.

Vyplácení  podpory  v nezaměstnanosti:  Pro  přeshraniční  pracovníky v současnosti platí, že v případě nezaměstnanosti je pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti příslušný úřad práce v místě bydliště. V budoucnosti má podporu v nezaměstnanosti vyplácet úřad práce příslušný v posledním místě zaměstnání, tj. v tom místě, kde bylo placeno pojistné na pojištění pro případ nezaměstnanosti. Ovšem platí to pouze v případě, pokud přeshraniční pracovník v daném místě pracoval nejméně 12 měsíců. V případě kratší doby trvání zaměstnání bude i nadále příslušný úřad práce v místě bydliště.

Co patří k systému sociálního zabezpečení v Polsku?

Základní principy

Zaměstnanci a živnostníci jsou povinně účastni pojištění. Subjektem příslušným pro vybírání a zúčtování všech příspěvků na sociální pojištění je polská Správa sociálního zabezpečení (ZUS). Zákon o sociálním pojištění upravuje všechny aspekty týkající se povinného pojištění i dobrovolné účasti na systému sociálního pojištění.

Poznámka: K sociálnímu pojištění patří důchodové a invalidní důchodové pojištění, úrazové pojištění zaměstnanců a nemocenské pojištění. Pojistné do Fondu práce (pojištění pro případ nezaměstnanosti) a zdravotní pojištění v užším smyslu slova nepatří k sociálnímu pojištění.

Pojistné na sociální pojištění v Polsku v r. 2017:

Sociální zabezpečení Zaměstnanci Zaměstnavatelé
Nemocenské pojištění 2,45 % 0,00 %
Úrazové pojištění zaměstnanců 0,00 % 0,47 - 3,63 %
Invalidní důchodové pojištění 1,50 % 6,50 %
Důchodové pojištění 9,76 % 9,76 %
Pojištění pro případ nezaměstnanosti 0,00 % 2,45 %
Zdravotní pojištění 9,00 % 0,00 %

Ilustrační příklad: Výše odváděného pojistného na důchodové pojištění činí pro zaměstnance i zaměstnavatele 9,76 % hrubého příjmu.

Další upozornění:

  • Z pojistného na zdravotní pojištění se 7,75 % odečítá z daně z příjmů fyzických osob.
  • Maximální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a na invalidní důchodové pojištění nesmí překročit 30násobek průměrného měsíčního výdělku v národním hospodářství prognózovaného pro daný kalendářní rok. V roce 2017 to je 127 890,00 PLN.
  • Maximální vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění  činí  250 %  průměrného  měsíčního  výdělku  v národním hospodářství prognózovaného pro daný kalendářní rok. V roce 2017 činí prognózovaný průměrný měsíční výdělek 4 263 PLN. Pro ostatní druhy pojištění maximální vyměřovací základ neexistuje.
  • V Polsku neexistuje ani separátní pojištění pro případ dlouhodobé péče (jako např. v SRN), ani hranice pro tzv. zaměstnání malého rozsahu (bez povinné účasti na sociálním pojištění).