Nezaměstnanost v Polsku

  • Sociální zabezpečení v Německu, v Polsku, v Česku

Nástup do zaměstnání v sousedním státě je spojen s mnoha otázkami ohledně zdravotního pojištění, příspěvků na děti, důchodového pojištění či úrazového pojištění zaměstnanců. Platí to zejména pro přeshraniční pracovníky, kteří pracují v jedné zemi a bydlí v jiné zemi. Kde platím pojistné? Ve které zemi mohu jít k lékaři v případě nemoci? Které dávky obdržím já či moje rodina v místě bydliště? Jedná se o typické otázky v souvislosti se sociálním pojištěním a je důležité znát svá práva a také je vymáhat. Na této stránce jsou stručně a konkrétně zodpovězeny nejdůležitější otázky.

Kdo je přeshraničním pracovníkem?

Přeshraniční pracovník je osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v jiném členském státě, než je stát bydliště, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně (nařízení (ES) č. 883/2004). Další text se bude věnovat jen zaměstnaným osobám, nikoliv OSVČ.

Upozornění: Kromě této definice přeshraničních pracovníků obsahují některé dvoustranné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění také daňové definice tohoto pojmu, resp. ustanovení o výjimkách, podle nichž se na přeshraniční pracovníky za určitých předpokladů vztahuje daňová povinnost v zemi bydliště. Dvoustranné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Německem, Polskem a Českou republikou tato zvláštní ustanovení neobsahují.

Kde jsou pojištěni přeshraniční pracovníci?

Přeshraniční pracovníci jsou zásadně pojištěni ve státě, v němž vykonávají práci. I v případě krátkodobých pracovních pobytů je proto nezbytná účast na systému sociálního pojištění v zemi zaměstnání. Obecně tudíž platí, že pojistné je odváděno do systémů sociálního zabezpečení v místě výkonu práce.

Čerpání dávek (vč. zdravotní péče apod.) je ale částečně možné také v místě bydliště. Podrobnější informace se dozvíte v následujících bodech.

Podle předpisů Společenství platí zásada, že přeshraniční pracovníci (pendleři) nesmějí být v otázkách sociálního zabezpečení znevýhodňováni vůči ostatním zaměstnancům, kteří bydlí a pracují ve stejném státě.

UPOZORNĚNÍ: Evropská komise předložila návrh změn týkajících se koordinace systémů sociálního zabezpečení, který se v současnosti projednává. Výše uvedená zásadní pravidla však zůstávají nadále v platnosti. V průběhu roku 2018 by ale mohlo v detailu dojít k určitým změnám.

Platí to zejména pro pojištění pro případ nezaměstnanosti. Zde byly navrženy dvě změny, které se však ještě projednávají.

Délka možného pobytu v zahraničí za účelem hledání zaměstnání při současném pobírání dávek v nezaměstnanosti se má prodloužit z nynějších tří měsíců na šest měsíců. Na žádost lze tuto dobu prodloužit.

Ohledně vyplácení podpory v nezaměstnanosti pro přeshraniční pracovníky v současnosti platí, že v případě nezaměstnanosti je pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti příslušný úřad práce v místě bydliště.

V budoucnosti má podporu v nezaměstnanosti vyplácet úřad práce příslušný v posledním místě zaměstnání, tj. v tom místě, kde bylo placeno pojistné na pojištění pro případ nezaměstnanosti. Ovšem platí to pouze v případě, pokud přeshraniční pracovník v daném místě pracoval nejméně 12 měsíců. V případě kratší doby trvání zaměstnání bude i nadále příslušný úřad práce v místě bydliště.

O změnách budeme informovat na této stránce.

Co patří k systému sociálního zabezpečení v Polsku?

Základní principy

Zaměstnanci a živnostníci jsou povinně účastni pojištění. Subjektem příslušným pro vybírání a zúčtování všech příspěvků na sociální pojištění je polská Správa sociálního zabezpečení (ZUS). Zákon o sociálním pojištění upravuje všechny aspekty týkající se povinného pojištění i dobrovolné účasti na systému sociálního pojištění.

Poznámka: K sociálnímu pojištění patří důchodové a invalidní důchodové pojištění, úrazové pojištění zaměstnanců a nemocenské pojištění. Pojistné do Fondu práce (pojištění pro případ nezaměstnanosti) a zdravotní pojištění v užším smyslu slova nepatří k sociálnímu pojištění.

Pojistné na sociální pojištění v Polsku v r. 2018:

Sociální zabezpečení

Zaměstnanci

Zaměstnavatelé

Nemocenské pojištění

2,45 %

0,00 %

Úrazové pojištění zaměstnanců

0,00 %

0,40 - 3,60 %

Invalidní důchodové pojištění

1,50 %

6,50 %

Důchodové pojištění

9,76 %

9,76 %

Pojištění pro případ nezaměstnanosti

0,00 %

2,45 %

Zdravotní pojištění

9,00 %

0,00 %

Ilustrační příklad: Výše odváděného pojistného na důchodové pojištění činí pro zaměstnance i zaměstnavatele 9,76 % hrubého příjmu.

Další upozornění:

  • Z pojistného na zdravotní pojištění se 7,75 % odečítá z daně z příjmů fyzických osob.
  • Maximální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a na invalidní důchodové pojištění nesmí překročit 30násobek průměrného měsíčního výdělku v národním hospodářství prognózovaného pro daný kalendářní rok. V roce 2018 to je 133 290,00 PLN.
  • Maximální vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění činí 250 % průměrného měsíčního výdělku v národním hospodářství prognózovaného pro daný kalendářní rok. V roce 2018 činí prognózovaný průměrný měsíční výdělek 4 443 PLN. Pro ostatní druhy pojištění maximální vyměřovací základ neexistuje.
  • V Polsku neexistuje ani separátní pojištění pro případ dlouhodobé péče (jako např. v SRN), ani hranice pro tzv. zaměstnání malého rozsahu (bez povinné účasti na sociálním pojištění).